Senát ČR diskutoval o hrozbách plynoucích ze snižování podpory Ukrajiny

Dne 24. února 2026 se v Senátu Parlamentu České republiky konala veřejná slyšení věnovaná bezpečnosti Ukrajiny, Evropy a samotné České republiky. Za účasti prezidenta Petra Pavla účastníci diskutovali o důsledcích možného omezení podpory Ukrajině a o způsobech posílení obranyschopnosti země.

Slyšení byla organizována na základě rozhodnutí pléna Senátu přijatého měsíc před konáním akce. Jejich cílem bylo poskytnout veřejnosti vyčerpávající informace o tom, jak Česká republika reaguje na válku Ruska proti Ukrajině, jak posiluje vlastní obranyschopnost a jak přispívá k zajištění bezpečnosti celé Evropy.

Předseda Senátu: podpora Ukrajiny je otázkou bezpečnosti ČR

Předseda Senátu Miloš Vystrčil zahájil slyšení zdůrazněním vzájemného vztahu mezi podporou Ukrajiny a bezpečností samotné České republiky: podpora Ukrajiny je důležitá nejen z morálních důvodů, ale i pro posílení celoevropské obranyschopnosti a vlastní ochrany.

Předseda Výboru pro zahraniční věci Senátu Pavel Fischer zdůraznil historický význam současného konfliktu: „Délka fronty je 1300 km, což nás svým rozsahem vrací do dob druhé světové války. Metody vedení bojů a celkový obraz bojiště se však změnily natolik, že nesmíme odvracet pohled. Právě naopak. Naší povinností je pomoci státu, který byl napaden. A naší povinností je učit se od Ukrajiny, která bojuje.“

Prezident Pavel: Česko musí jednat společně se spojenci

Prezident Petr Pavel připomněl, že uplynuly čtyři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Poznamenal, že samotná skutečnost dlouhodobého odporu svědčí o odhodlání ukrajinských občanů, a zdůraznil, že bezpečnost moderních států nezávisí pouze na armádě: „V moderním konfliktu není rozhodující pouze armáda, ale i připravenost celé společnosti — její odolnost, soudržnost a schopnost čelit hrozbám.“

„Pokud nechceme znovu skončit ve sféře vlivu Ruska, musíme jednat společně. Naše budoucnost je po boku spojenců v NATO a EU,“ zdůraznil prezident.

Experti: zrada Ukrajiny se obrátí jako hrozba proti samotné ČR

Zvláštní pozornost přitáhl příspěvek bezpečnostního experta Vlastislava Břizy, který otevřeně varoval před snižováním podpory Ukrajině: „Pokud Ukrajinu zradíme, necháme ji na holičkách, a po čtyřech letech odporu padne — co pak? Hypoteticky by proti nám jednoho dne mohla stát nikoli milionová ruská armáda, ale dvou milionová rusko-ukrajinská armáda. Proto vás prosím, abyste to zohledňovali ve svých rozhodnutích.“

Expert Martin Kroupa, který od roku 2014 aktivně navštěvuje a pomáhá Ukrajině, sdílel klíčový závěr: propojení společnosti, politiků a bezpečnostních složek výrazně přispělo k tomu, že Ukrajina je dosud schopna čelit silnému nepříteli.

Ředitel Ukrajinského institutu: podpora Ukrajiny byla jednomyslná

Ředitel Ukrajinského institutu v Praze Rostyslav Prokopyuk, který se slyšení také zúčastnil, uvedl, že vystoupení senátorů a hostů byla vedena v duchu podpory Ukrajiny. Zvláště byla oceněna Koalice ochotných a Česká muniční iniciativa na podporu Ukrajiny.

Jedna ze senátorek přitom prohlásila, že jediná cesta vede přes vyjednávání s Putinem — postoj, který vyvolal v dalších příspěvcích vážnou reakci kolegů.

Diskuse o předání letounů L-159

V českém politickém prostředí rovněž pokračuje debata o prodeji lehkých stíhaček L-159 Ukrajině. Prezident Pavel zvažoval možnost poskytnout čtyři taková letadla, která by mohla efektivně ničit nepřátelské drony. Tato iniciativa však narazila na kritiku ze strany dalších vysokých představitelů státu.

Slyšení se zúčastnili senátoři, náčelník Generálního štábu, náměstek ministra obrany a další odborníci v oblasti bezpečnosti. Stala se dalším potvrzením toho, že otázka podpory Ukrajiny zůstává jedním z klíčových témat české zahraniční a bezpečnostní politiky.